Obsahuje bibliografické odkazy

Kontrakulturní myšlení vzniklé v 60. letech 20. století je jednou z hlavních sil, které konzumní kapitalismus řídily v posledních 40 letech. Mezi kontrakulturními myšlenkami hippies a ideologickými požadavky kapitalistického systému žádné napětí nebylo, protože i když se rozvinul kulturní konflikt, mezi ekonomickými hodnotami kontrakultury a obhájci amerického protestantského establishmentu žádný rozpor neexistuje: kontrakultura byla od počátku nadmíru podnikatelská. Kdykoliv se zrodila jakákoliv alternativa, kapitalistický systém se jí zmocnil, asimiloval ji, aby ji pak začal sériově vyrábět a prodávat masám. Co když je kontrakulturní revolta jednou z příčin a nikoliv důsledkem sílícího konzumentarismu? Revolta totiž není hrozbou pro systém, revolta je systém. Kanadští sociologové analyzují zdroje myšlenkového proudu levicového myšlení a především nastiňují možné cesty k životu bez konzumerismu. Těmi jsou: silnější vlády, konec individualismu, smíření se s masami, zdokonalení trhu ve smyslu omezení výdajů na reklamu, což s sebou nevyhnutelně přinese - jak autoři připouštějí - omezení osobní svobody.

Revolta jako nástroj kapitalistické společnosti ke zvýšení konzumentarismu.