Obsahuje bibliografické odkazy a rejstřík

Autor, jenž patřil k významným osobnostem sintské komunity v České republice, vzpomíná na důležité okamžiky svého životu. Zaobírá se rovněž historií své rodiny od konce devatenáctého do dvacátého století. Knihu doplňují rodinné fotografie. Příběh sintské rodiny Jana Hauera, sahající až do 18. století, seznamuje čtenáře se světem, který kvůli válečné genocidě téměř přestal existovat. Jan Hauer (1947-2022) se narodil rodičům, kterým oběma v koncentračních táborech v Letech u Písku a v Auschwitz-Birkenau zahynuli nejbližší příbuzní včetně jejich předválečných dětí. Spolu se svým otcem pátral po jejich osudu, naslouchal vyprávění starší generace a později sbíral staré rodinné fotografie a historické dokumenty. Výsledkem jeho dlouholetého úsilí je bohatý osobní archiv, unikátní fotografická sbírka a rozsáhlé genealogické znalosti o rodech, které pokládal za své, tedy vůbec poprvé jakési pootevřené okno, které zve k nahlédnutí do komunity českých Sintů. Ač sintské rodiny několik staletí spoluutvářely dějiny českých zemí a svými historickými kořeny je pevně propojují se zeměmi střední a západní Evropy i se zámořím, jejich přeživší se jen s velkými obtížemi snažili o obnovu původního života v kulisách nového, komunistického Československa. Kniha Moji lidi je proto nejen oslavou života a naděje, ale vede také k zamyšlení nad temnými stránkami české historie.