Jedním z hlavních znaků skupiny Vítrholc bylo popisovat lidské peripetie a zkušenosti v autentické a nezkreslené podobě. "Rádio Vítrholc" tuto přímočarou linku potvrzuje a formou jakýchsi stručných rozhlasových zpráv, v nichž autor nezapře svou novinářskou rutinu, vysílá do éteru básnické informace, kde hlavní redaktor Škrabal vypráví o pochybnostech lásky, o tom, kde bydlí či jak tráví svůj volný čas. Vždyť nakonec, řečeno autorovými úvodními slovy, "rádio" pro něho znamená "roztomilé médium", mezi jehož hlavní úkoly patří i šířit na příslušné frekvenci co nejvíce momentek a okamžiků z obyčejného, každodenního života. A proto na vlnách své soukromé stanice předkládá Karel Škrabal své názory na fotbalová klání, vede rozhovor se synem, letmo vzpomíná na underground, všímá si společenských subkultur nebo třeba jízlivě komentuje priority manažerů při jejich strategickém rozhodování.

Pátá sbírka veršů českého básníka a novináře je inspirována názvem a činností uměleckého sdružení, na jehož založení se přibližně před dvaceti lety významnou měrou osobně podílel.